|
|
Tepelné zpracování nástrojových ocelí
Kubín, Matěj ; Moravčík, Igor (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tepelným zpracováním nástrojových ocelí. Práce je rozdělená do dvou částí. Teoretická část obsahuje značení, vlastnosti a teoretické zpracování nástrojových ocelí. Dále obsahuje použitou techniku pro přípravu vzorků. V experimentální části byly zkoumány dva běžně prodávané vrtáky. Z vrtáku byly připraveny vzorky, na kterých byl proveden metalografický rozbor a tepelné zpracování.
|
|
|
Studium řezivosti celokarbidových fréz s jemnou zrnitostí
Uttendorfský, Aleš ; Humár, Anton (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část popisuje slinuté karbidy, jejich vlastnosti a postup výroby nástrojů. Rozebírá problematiku frézování a jeho fyzikální podstatu. Dále se pak zabývá druhy a způsoby opotřebení nástrojů. Cílem experimentální části bylo srovnání řezných vlastností monolitních čelních čtyřbřitých nepovlakovaných krátkých fréz ze slinutého karbidu o různé velikosti zrna ve dvou základních způsobech frézovaní – sousledném a nesousledném. Z naměřených hodnot byly vyhodnoceny, pomocí analýzy rozkladu sil a jejich transformace, grafy silového zatížení a z nich vyvozeny závěry.
|
|
|
Vztah mezi stukturou a vlastnostmi litých niklových slitin
Smékalová, Jana ; Hutařová, Simona (oponent) ; Podrábský, Tomáš (vedoucí práce)
Niklové superslitiny jsou vyvinuty pro prostředí, která vyžadují korozivzdornost, žáruvzdornost a žárupevnost materiálu. Používají se hlavně pro součásti leteckých turbínových motorů a spalovacích turbín. Účinnost těchto zařízení se zvyšuje s rostoucí teplotou spalování, a proto je na jejich vývoj kladen velký důraz. Tato práce se zabývá vztahem mezi strukturou a vlastnostmi niklových superslitin Inconel 713LC a Inconel 738LC za pomoci světelné a elektronové mikroskopie.
|
|
|
Tepelné zpracování nástrojových ocelí
Kubín, Matěj ; Moravčík, Igor (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tepelným zpracováním nástrojových ocelí. Práce je rozdělená do dvou částí. Teoretická část obsahuje značení, vlastnosti a teoretické zpracování nástrojových ocelí. Dále obsahuje použitou techniku pro přípravu vzorků. V experimentální části byly zkoumány dva běžně prodávané vrtáky. Z vrtáku byly připraveny vzorky, na kterých byl proveden metalografický rozbor a tepelné zpracování.
|
|
|
Studium řezivosti celokarbidových fréz s jemnou zrnitostí
Uttendorfský, Aleš ; Humár, Anton (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část popisuje slinuté karbidy, jejich vlastnosti a postup výroby nástrojů. Rozebírá problematiku frézování a jeho fyzikální podstatu. Dále se pak zabývá druhy a způsoby opotřebení nástrojů. Cílem experimentální části bylo srovnání řezných vlastností monolitních čelních čtyřbřitých nepovlakovaných krátkých fréz ze slinutého karbidu o různé velikosti zrna ve dvou základních způsobech frézovaní – sousledném a nesousledném. Z naměřených hodnot byly vyhodnoceny, pomocí analýzy rozkladu sil a jejich transformace, grafy silového zatížení a z nich vyvozeny závěry.
|
|
|
Vztah mezi stukturou a vlastnostmi litých niklových slitin
Smékalová, Jana ; Hutařová, Simona (oponent) ; Podrábský, Tomáš (vedoucí práce)
Niklové superslitiny jsou vyvinuty pro prostředí, která vyžadují korozivzdornost, žáruvzdornost a žárupevnost materiálu. Používají se hlavně pro součásti leteckých turbínových motorů a spalovacích turbín. Účinnost těchto zařízení se zvyšuje s rostoucí teplotou spalování, a proto je na jejich vývoj kladen velký důraz. Tato práce se zabývá vztahem mezi strukturou a vlastnostmi niklových superslitin Inconel 713LC a Inconel 738LC za pomoci světelné a elektronové mikroskopie.
|
|
|
The Changes in Structure of Steel P91 after Short Annealings
Král, Lubomír ; Čermák, Jiří ; Král, Petr
Phase composition of the steel P91 during annealing was studied with the aim to reveal the evolution of new phases. In this paper, the precipitation was characterized using energy-dispersive X-ray spectroscopy (EDS) and electron diffraction in transmission microscopy (TEM). Only Nb-rich particles were found in the studied samples austenitized at 1423 °C for 20h and water cooled. After tempering at 673 °C for 2 h, the formation mainly M3C type carbides and after tempering at 873 °C for 2 h, the formation of M7C3 and M23C6 was observed. These structure changes play an important role for stability and also carbon diffusion.
|
|
|
Measurement of Carbon Diffusion Coeficient - Calibration of Sputter Depth
Král, Lubomír ; Čermák, Jiří
Depth profiling mode of MiniSIMS device was applied to diffusion measurement. Calibration of crater depth was done using shearing interference microscope Zeiss Epival Interphako (ZEI) and confocal mikroskope Olympus LEXT OLS3100 with atomic force microscopy (AFM) modul. The ZEI uses one of the classical interferometric measuring methods. Generally this method leads to results with considerable experimental error. AFM is a very high-resolution type of scanning probe microscopy, with typical resolution of the order of fractions of nanometers, which is more than 1000 times better than the optical diffraction limit. However, the results taken by ZEI were in agreement with much more precise results of surface profiling achieved by AFM. It was found, at given experimental conditions (Fe-rich matrix, Ga + primary ions, 5 kV/3nA, DWT=1), that the sputter rate is some 0.3 nm per a single sputter scan of the crater area (50x50 µm). This depth calibration with SIMS technique can be applied to the study of carbon diffusion in BCC iron as an example. Special technique was developed, which avoids radio-tracer measurements with C-14. Obtained results are lower than the extrapolated values, which may be due to limited solubility of carbon in iron.
|
|
|
Plazmochemická syntéza boridů, karbidů a nitridů přechodných kovů
Brožek, Vlastimil ; Ctibor, Pavel
Pro technickou praxi jsou zatím nejdůležitější boridy titanu a zirkonia, karbidy boru, vápníku, křemíku, titanu, zirkonia, hafnia, hliníku a chromu a nitridy boru, křemíku a titanu. Kromě karbidu wolframu se v celé ČR ani jedna z výšeuvedených sloučenin již nevyrábí, přestože podmínky, zázemí i starší know-how zde ještě jsou. Příspěvek popisuje možnosti plazmochemické syntézy těchto sloučenin, včetně způsobů jejich zpracování na povrchové funkční vrstvy nebo tenkostěnné tvarované součásti.
|
|
| |
host ::
RSS.